Tell The Truth - 2. kapitola

29. října 2009 v 10:36 | Crispy-chan |  Tell The Truth
První den v nové škole. Sama sobě jsem si nalhávala, že o bude fajn, že si konečně najdu přátele. Že bude můj život jenom lepší.
,,Dobrý den žáci, představuji vám vaši novou spolužačku Myuuko Stevensovou. Doufám, že na ni budete hodní a všechno jí tu ukážete." řekla ta strašná učitelka v růžovým kostýmku a přitrouble se usmála.
Porozhlídla jsem se po třídě. Všichni vypadali celkem normálně. Vpravo v rohu jsem si všimla partičky lidí z děcáku, tak jsem si myslela, že si sednu k nim, ale nebylo tam už volno. Jediné neobsazené lavice byly u partičky bárbín a u nějakých na první pohled grázlů. Nechtěla jsem ani k jednim, ale ti grázlové mě pobídli, abych si sedla k nim. Byla jsem zvyklá udělat radši všechno, co mi takovýhle lidi řeknou, protože jsem věděla, co mě čeká, když to neudělám.
Myslela jsem si, že jsem se v nich spletla, protože když jsem přišla k lavici, jeden kluk se zvednul a odsunul mi židli, abych si mohla sednout. Všichni se mile usmáli a začali se se mnou hned bavit. Ale nespletla jsem se. Jakmile učitelka viděla, že jsem v pohodě, začala vyučování. A to se jim nelíbilo, začali na ni řvát a házet věci. Pak se zvedli a mě táhli sebou. Odešli jsme ze třídy a vypadli ze školy. Rozhlídli se kolem a pomalu se šourali do města. Já stála na místě a nevěřícně na ně koukala. Nechápala jsem, jak to mohli tak jednoduše udělat.
,,Neboj se, nic se nám nestane. Tahle škola je na to zvyklá a neřeší to," řekla holka, která se představila jako Pandora ,,ale měla bys si převlíknout tu uniformu, aby neměly starý báby kecy.
,,No jo, ale já nemám nic na převlíknutí." odpověděla jsem a strachovala se, že budou další komplikace.
,,To je jedno," usmál se kluk jménem Victor ,,stačí, když nám řekneš svou velikost oblečení a my se postaráme o zbytek."
,,Velikost S, ale nechcete nic krást, že ne?" viděla jsem na obzoru další problémy.
,,Neboj, my to zaplatíme, nikomu jsme to ještě neřekli, ale my jsme..." Victor to ani nedopověděl, když na něj zakřičel Daniel. Daniel byl podle mého asi jejich velitel nebo něco takovýho.
,,Ještě jí to neříkej!"
,,Já myslím, že se jí dá věřit. A musíš uznat, že jsem se v tomhle ještě nikdy nespletl, Danieli" odpověděl mu na to zase Victor.
,,Tak fajn, ale když se něco pose*e, tak si to odskáčeš."
,,Jasně" řekl Victor a zářivě se usmál.
,,Víš, my nejsme nějací grázlové, jak dáváme najevo. My se prostě nudíme. Naši rodiče jsou nechutně bohatí a dopřejou nám všechno. A tím, že si hrajeme na grázly se bavíme. My celý život něco hrajeme, pořádáme párty a plesy, chodíme na módní přehlídky, kupujeme si všechno, co chceme..." osvětlil celou situaci Victor.
,,Určitě si říkáš, proč chodíme do státní školy v té nejhorší čtvrti." poprvé promluvil Christien, červenovlasý sympaťák ,,To proto, že naši rodiče chtějí, aby jsme poznali okolní svět a hlavně, abysme nebyli moc často doma, protože jsou to většinou mafiáni, nájemní vrazi nebo profesionální lupiči."
Nemohla jsem vyjít z žasu, tohle mě vážně nikdy nenapadlo.
,,Jenom jsem se chtěla zeptat, jak jste se dali dohromady?" zeptala jsem se.
,,No,"začal Er ,,většina z nás se zná díky rodičům, protože spolu občas spolupracují. Já a Victor jsme, což doufám pozanalas, dvojčata, Cat a Re spolu chodí, Daniel a Christien jsou taky bratři a Pandoru jsme potkali náhodou, kyž jsme jejímu otci poslali pozvánku na ples, ale přišla ona. Ještě tě musíme seznámit s Hallem, kterej musel zůstat doma, kvůli něaké mafiánské válce proti jeho rodině, ale zítra určitě přijde do školy."
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Yuki Tayako Yuki Tayako | Web | 30. října 2009 v 22:38 | Reagovat

nerada to říkam..ale uža! XD

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.